Moolker o herní kultuře v USA a ČR 1/2

Miloš Bohoněk, u nás známý také jako Moolker je externistou Tiscali Games, který už nějakou dobu žije a studuje v Americe, kde bedlivě sleduje herní dění. Zeptal jsem se ho proto na rozdíly mezí americkou a českou herní kulturou a všechno možné, co s tím souvisí. Druhou část rozhovoru najdete zde.

Overwatch: Jak dlouho jsi už v USA a jak dlouho tam sleduješ herní dění?

Moolker: Za velkou louží jsem už druhým rokem a nutno podtknout, že jsem po celou dobu na severovýchodním pobřeží, konkrétně ve státečku New Hampshire, takže skoro všechny postřehy, co jsem posbíral, jsou víceméně jen z téhle oblasti. Ona je to země sakra velká a upřímně řečeno netuším, jak se k hrám mají třeba v Texasu. Lišit se to sice asi moc nebude, ale jen chci upozornit, že když budu mluvit "o hraní v USA", bude to postavené víceméně jen na zkušenostech z New Englandu.

Nicméně, herní dění tu vlastně sleduji od prvních okamžiků, co jsem sem přijel. Přeci jen to je moje "práce" a jenom proto, že jsem se rozhodl opustit naše luhy a háje, neznamená, že bych se zároveň vykašlal i na hry.

Overwatch: Na čem se v USA hraje nejvíc a proč zrovna na tom?

Moolker: Naprosto suverénně tu vládne Xbox 360. Doma ho má skoro každý - minimálně na severovýchodě. Až daleko za X360 je Wii, které tady čas od času vidím, a co já vím, ze všech mých známých mají PlayStation 3 pouze dva lidé. Nevím, odkud všechna ta Nintenďácká a Soňácká číla o prodejích chodí, ale z USA to být snad ani nemůže.

Důvodu, proč Microsoft válcuje konkurenci, jsou podle mě celkem jasné. Vypustil svoji konzoli o rok dřív, perfektně to zvládl po marketingové stránce, konstantně zlevňuje (Arcade je tu teď za $200), pojistil si, že na X360 bude mít skoro všechny důležité značky a měl vymalováno. Navíc tu je pak Xbox LIVE, vlemi jednoduchá a velmi efektivní služba, kterou tady prostě hráči žerou.

Overwatch: Jaký je podle tebe největší rozdíl v herní kultuře v USA a u nás?

Moolker: Na tohle téma jsem se již trošku obšírněji vyjadřoval u sebe na blogu, ale ve zkratce jde o to, že zatímco v Čechách je stále hraní považované za zábavu pro brejlaté úchyly bez života, v USA se jedná o naprosto regulérní trávení volného času a to nejen mezi puberťáky.

Se svým lyžařským koučem jsem si to rozdával v Call of Duty 4, vedl jsem debatu na téma Gears of War 2 se svým učitelem angličtiny, moje host-mamka se pořád zajímá, jaké že je to Wii, ve škole jsme měli už i několik turnajů promítaných na plátno v divadle atd. Hraní je přirozenou součástí života v USA a pokud před obrazovkou nebudete sedět pět hodin denně, nikdo si z vás utahovat nebude. Naopak, spíše se přidá.

Overwatch: Měl jsi nějakou možnost postřehnout vnímání východních her americkými hráči? Jak to tam vypadá s Mafií, Zaklínačem, S.T.A.L.K.E.Rem apod.?

Moolker: Tak tady asi všechny své rodáky zklamu. Čas od času se mě někdo zeptá, jaké jsou moje oblíbené hry, nebo jestli se dělají hry v Čechách, já zrovna tu Mafii, Witchera nebo Gothica nahodín a prozatím jsem se setkal se stoprocentní neúspěšností. Podle mě to nemá co dělat s kvalitou východních her. Ony prostě nejsou propagovány. Normálně tady v televizích běhají reklamy na nejnovější hity a po městech jsou rozvěšené billboardy, jenomže východním hrám se tohoto luxusu neodstává. Nemluvě o tom, že když už konečně dorazí do obchodů, nikde na ně nejsou žádné upoutávky, prostě se zasunou do regálu s novinkama (když to dobře dopadne) a tím to hasne.

Overwatch: To neznají ani Mafii 2? Vědí o ní vůbec? Berou ji jakou nějakou blbost, nebo v tom vidí možného "GTA4 killera"?

Moolker: Pokud tady někdy v životě narazím na někoho, kdo o nějaké Mafii vůbec slyšel a kdo ví, že se chystá dvojka, zeptám se ho :).

Overwatch: A co starší lidé? Hrají? Jak se dívají na mladé zapálené hráče?

Moolker: Obecně počítačová gramotnost je tu na vyšší úrovni než v Čechách (holt neměli komanče), i když stále tu mladí lidé ztrácejí nervy nad svými rodiči/prarodiči, kteří ne a ne pochopit double-click.

Co se samotného hraní týče, starší lidé (řekněme 40 a nahoru) hrají hry minimálně. Osobně si však myslím, že to nemá moc co dělat s tím stereotypem "hry = zábava pro mladé". Starší lidé tu stejně tak málokdy koukají na filmy, nebo vyrážejí ven s přáteli, prostě proto, že mají důležitější povinnosti a na spoustu jiných věcí jednoduše nemají čas. Každopádně jak už jsem psal výše, přeci jen tu je mnohem více např. třicátníků, kteří si s radostí zahrají.

Overwatch: Byl jsi tam i u nějakého turnaje nebo větší herní akce (kromě E3)? Jak k tomu přistupovala nezaujatá veřejnost?

Moolker: V tomhle směru mám bohužel zkušenosti víceméně nulové. Přeci jen, on ten New Hampshire je samý les a příroda, jakž takž velkoměsto tu je jen jedno a na všechny tyhle moderní, elektronické zábavy člověk musí jet na jih, třeba do Bostonu, nebo NYC. A jen kvůli tomu se mi tam nikdy řídit nechtělo.

Takže jediné, co jsem tu zažil, byly turnaje v rámci školy. Zejména moje loňská škola se mi vryla do poměti, to když dělala finále zápasu v Guitar Hero III. Skoro všichni studenti byli v tělocvičně na tribunách, dole ohromné plátno a finalisti tam mastili Welcome to the Jungle na Expert. Atmosféra byla docela hustá :).

Overwatch: Jak moc jsou v televizi/rádiu/na blillboardech běžné herní reklamy? Setkáváš se tam s nimi často, nebo jen výjimečně?

Moolker: Jak už jsem zmínil, reklamy na hry tady jsou zcela normální a v televizi běhají pořád, zejména na programech typu MTV nebo Comedy Central. Plakátů tady je taky všude spousta, o to více, když se vydáte do většího města. V novinách tady naopak reklamy (ale to se týká obecně reklam) moc nejsou, minimálně v těch lepších novinách, které si na sebe vydělají prodáváním výtisků. Opakem toho jsou zase časopisy, kde to funguje podobně jako s televizí - plátky zaměřené na mladší publikum jsou herními reklamami prolezlé.

Jo a rádio... to tady jednak moc (hlavně mladých) lidí neposlouchá, každý si do auta strká iPody, a druhak ne. Já osobně rádio poslouchám pokaždé, co řídím (protože tádný iPod nemám, sakra!) a v životě jsem nenarazil na jedinou herní reklamu. Čas od času ale mluví o hrách, hlavně o jejich potenciální škodlivosti a tak - znáte to.